O mně

Vaření a fotografování je moje vášeň. Fotografovat jsem začala už na základní škole a fotografuji dodnes s velkým nadšením. Vaření mně míjelo minimálně čtvrt století od narození. Bylo to způsobeno asi i tím, že jídlo bylo můj nepřítel číslo jedna. Jíst, ve mně nevyvolávalo žádné pozitivní pocity, no spíš naopak.

Byla jsem ale dobrý pozorovatel a sledovala maminku i babičku při vaření. Mého bratra Jindřicha vaření bavilo asi jako mě fotografování. Klidně ve 12 letech udělal večeři pro celou rodinu. Propojit obě moje vášně mně napadlo v momentu, kdy jsem k narozeninám dostala svůj první digitální fotoaparát.

Velký zájem o vaření u mne nastal v okamžiku, když v zaměstnání onemocněla kolegyně.  Pravidelně každý rok doprovázela děti zaměstnanců o jarních prázdninách na týdenní lyžařský kurz. Tam fungovala jako kuchařka, zdravotnice, dozor a zároveň kamarád 25 dětí ve věku od 6 do 15 let.

Zkušeností s vařením jsem moc neměla, spíše žádné, ale děti by jinak zůstaly o prázdninách doma. Byla to ode mne velká odvaha, ale také zkušenost, kterou jen tak nikde nezískáte.  Uvařit snídani pro 30 osob (25 dětí a 5 dospělých jako doprovod) nebyla hračka, pak odpolední svačina, večeře a na závěr další svačina.  Pamatuji si stále, jakou jsem měla radost, když jednotlivé děti přicházely a říkaly, že jim to, či ono chutnalo. A pak ještě větší, když to říkaly i jejich matky.

Následně jsem se začala o vaření intenzivně zajímat. Studovala jsem kuchařské knihy, od maminky jsem pracně získávala její recepty. Ale znáte to, zkušená kuchařka ví, kolik má přidat mouky, cukru. A na moji otázku na přesné množství, přišla vždy odpověď „tak akorát“. Dodnes mám soupis ingrediencí, ale bohužel bez gramáže či počtu kusů a hlavně bez postupu.

Je úžasné, že umíte připravit ty nejchutnější knedlíky na světě, ale když je nikoho nenaučíte  a nepošlete je dál do světa, pak to nemá žádný význam.

Proto jsem se rozhodla pro svůj vlastní blog, kde se budu snažit pečlivě zaznamenávat všechny postupy, poměry jednotlivých surovin. Maminka byla výborná kuchařka. Pokrmy, které vařila, a nám dětem velmi chutnaly, bych chtěla zde zaznamenat a předat dál.

Baví mě vaření z dostupných surovin, snažím se surovinami neplývat. Mám vyzkoušeno, že každá surovina se dá využít a lze z ní připravit chutný pokrm. I s tvrdým chlebem se dají dělat kouzla a nemusí skončit v popelnici.

Zatím poslední etapou mého kuchařského zájmu byly moje zdravotní problémy a s nimi spojená dieta. Dnes vím, že za spoustou probdělých nocí byla jídla připravená z instantních surovin. Ne u mě doma, ale v jídelnách nebo restauracích. Hlava mi nebere, jak může kuchař používat například instantní jíšku. To není kuchař, ale míchač a ohřívač. Takovým zařízením je nejlépe se vyhnout

Vařím ráda a mám ráda takové obyčejné vaření, o kterém vím, že si pochutnám a následně nebudu volat "rychlou".

Tak zkuste vařit se mnou. Pište mi, ptejte se na detaily, které mě vůbec nenapadly. I vy buďte v kuchyni mojí inspirací.

Psát můžete do komentářů pod jakýmkoliv článkem nebo přímo na mailovou adresu :   varimesmarcelou@seznam.cz